O klubu
Lesní klub Děti lesa sdružuje děti na domácím vzdělávání, které se denně potkávají, spolupracují, hrají si, tvoří a učí se od sebe navzájem a od průvodců, kteří pro ně tvoří smysluplný a bohatý program.
Zásady a myšlenky lesního klubu Děti lesa
- návrat k sobě, k přírodě a k tradicím
- udržení vnitřní motivace dítěte
- škola hrou a s nadšením
- volný pohyb, zapojení hlavy, rukou a srdce
- smysluplnost a respektující přístup
Pojmy jako inovativní, alternativní či dobrá škola, názvy jsou různorodé, ale smysl zůstává stejný. Nabídnout bezpečný prostor pro svobodný rozvoj dětí, jejich zájmů, nadšení a hlavně poznání sebe sama.
Je možno nabídnout ucelený celodenní program pro děti, jejichž rodiče nadále zůstávají zodpovědní za jejich vzdělání v rámci domácího/individuálního vzdělávání. Každoměsíční témata se zapojením psaní, čtení, počtů a angličtiny. Základem je hodnotový vztah k přírodě, ke svému okolí a k sobě samému. Děti poznávají nejen své okolí, nové poznatky, ale poznávají také sami sebe. Aby věděly, co je baví, naplňuje, v čem jsou dobří nebo by chtěly být dobří. Co je jejich um, v čem vynikají a jsou odlišní. Přijmou tak lépe sebe a ostatní.
Jedním z pilířů je respektující přístup, který rozvíjí vzájemnou toleranci, spolupráci, pochopení a rozvoj dětí obecně. Smyslem lesního klubu a dalším pilířem je u dětí zanechat přirozenou zvídavost a vnitřní motivaci, která je žene k poznávání nových a nových věcí, vědomostí a zkušeností. Tím, že nejsou hodnoceny známkami, mohou lépe přemýšlet o zlepšeních, která by je mohly posunout dále.
Průvodci mají znalosti a zkušenosti z různých oborů. Střídá se několik lidí, kteří jsou nadšenci do svobodnějšího přístupu ke vzdělání a ke vztahu k přírodě a tradicím.
Děti budou část dne venku, neb pohybem a názorností se učí nejlépe. Když si mohou věci tzv. osahat a prakticky vyzkoušet, je to vždy nejlepší. Na tomto principu pracovala i Maria Montessori, z jejichž přístupů částečně čerpáme.
„Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole.“ — Karel Čapek
Děti jsou venkovní tvorové. Potřebují k životu především pohyb, čerstvý vzduch a volnost. Tím se vracíme opět k vnitřní motivaci dítěte, která je pro nás stěžejní. Tím že jsme skupinka dětí věkově různorodá, mohou se děti učit nejen od průvodců, od přírody, ale též od sebe samých. Každý už umí něco, co druhý třeba tolik neovládá a má pak větší vnitřní motivaci to zvládnout. Určitě jste to někdy zaznamenali u sebe, že nejlépe jdou věci, které pochází přímo z nás, které co nejvíce vystihují naši osobnost. Proto je důležité, aby dětem byly předkládány různé možnosti, znalosti a zkušenosti, a děti pomalu zjišťovaly, v čem jsou opravdu dobré a tím si i zvyšovaly svou sebehodnotu a sebevědomí.